Životopis

Životní začátky

​Narodil jsem se 27. dubna 1978 Janě a Milanovi Jandovým. Můj život započal v Čeladné, většinu ho mám ale spojenou samozřejmě s Frenštátem pod Radhoštěm, kterého jsem hrdým patriotem.

Start skokanské kariéry

​Moje skokanská kariéra začala ve třetí třídě základní školy v roce 1987. Mým vzorem nemohl být pochopitelně nikdo jiný než legendární skokan Jiří Raška, mimochodem frenštátský rodák.

Dokončení studia a první zkušenosti s velkými závody

​Právě ve Frenštátě p. R. jsem v letech 1993-1998 absolvoval Integrovanou střední školu služeb-centrum odborné přípravy. V té době jsem si také vyzkoušel, jaké je to soupeřit se světovou špičkou – v roce 1996 jsem v Harrachově absolvoval první závod Světového poháru ve skocích na lyžích. Na větší úspěchy jsem si ale musel ještě počkat - trpělivost a píle byly ale vždy součástí mé DNA – a vyplatilo se.

Vítězství Světového poháru

​V sezóně 2005/2006 jsem se stal vítězem Světového poháru, což považuji za největší úspěch mé skokanské kariéry. Z Mistrovství světa v Oberstdorfu (2005) jsem si odvezl stříbrnou a bronzovou medaili. Poštěstilo se mi také závodit na celkem čtyřech olympiádách (2002 – Salt Lake City, 2006 – Turín, 2010 – Vancouver, 2014 – Soči). Považuji to nejen za osobní úspěchy, ale také jako formu ocenění českého skoku i naší země. Je to taktéž mé poslání, které neskončilo ani se završením skokanské kariéry v listopadu 2017 na závodech v polské Visle.

Největší úspěchy v roli skokana na lyžích

Po skvělé sezóně 2004/2005 přišla ještě lepší, a to hned ta následující. Sezóna 2005/2006 pro mě začala výborně, ale po stabilních výkonech přišel výpadek formy a můj největší konkurent, Fin Janne Ahonen, toho využil a svými výkony smazal můj náskok. Nervy jsem však dokázal udržet na uzdě, soka Ahonena jsem porazil a stal jsem se tak prvním skokanem v historii České republiky, který tento nejcennější skokanský pohár získal. Nesmírně si toho vážím a považuji to za největší ocenění mého života.

Vstup do ODS

Do Občanské demokratické strany jsem vstoupil už v roce 2008. K tomuto rozhodnutí mě přiměl fakt, že jsem cítil potřebu vykonat službu pro náš stát, který mi dal kvalitní podmínky pro mou sportovní kariéru. Ty se ale bohužel stále zhoršují a právě proto bojuji za lepší situaci nejen ve skocích na lyžích, ale ve všech sportech, protože právě sport dá člověku správný základ do života. A to férový přístup a hraní podle pravidel, což řadím mezi nejdůležitější životní hodnoty.

Regionální podpora sportu? No jasně!

Snažím se pomáhat sportovcům jednak jako šéf skokanského úseku Svazu lyžařů ČR, ale i v politice. I tady jsem měl vždy jasno. V roce 2008 jsem vstoupil do ODS. Působil jsem ve frenštátské organizaci strany – do února 2019 jsem byl jejím předsedou – dodnes jsem členem Regionální rady ODS Moravskoslezského kraje a předsedou Oblastního sdružení ODS Nový Jičín.
Věnuji se podpoře sportu i na regionální úrovni. V městské radě ve Frenštátě p. R. jsem byl členem Sportovní komise (2010-2018) a od roku 2012 působím ve Výboru pro tělovýchovu a sport Zastupitelstva Moravskoslezského kraje.

Zvolen poslancem

Důležitým okamžikem se pro mě na podzim 2017 stalo zvolení poslancem. I v Poslanecké sněmovně se věnuji podpoře sportu, ale nejen tomu. Jsem také členem Petičního výboru a Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Dále jsem předsedou Podvýboru pro cestovní ruch a místopředsedou Podvýboru pro sport. Jsem také členem Volební komise.

Rodina, moje největší podpora

To vše by ale nebylo možné bez rodinného zázemí. Jak díky mé manželce Barboře, se kterou jsem se v roce 2017 oženil, tak i mým třem dětem: Oliverovi, Maggie a Willien, které mi dělají radost jejich sportovním nadšením. Meggie hraje tenis a Oliver skáče na lyžích. Jablko nepadá daleko od stromu…

Na sport nezapomínám

Sportu se po skončení své profesionální kariéry samozřejmě věnuji i jinak než jen svými poslaneckými iniciativami. V dubnu 2018 jsem byl proto zvolen předsedou skokanského úseku Svazu lyžařů ČR. Takže jsem rád, že můžu dál pomáhat téhle noblesní olympijské sportovní disciplíně. A hlavně těm, kteří ji udržují při životě. Jak současným reprezentantům, tak i našim novým skokanským nadějím. Nemají to lehké a zaslouží si podporu.